NecroRaisers - e-sports multigaming since 1997.

Touto životní zkouškou jsem si už prošel, tudíž budu čerpat ze své zkušenosti.

Jednoho krásného dne se malý školáček ze základní školy rozhodl, že dá přednost gymnáziu před oborovými školami se zaměřením. Podal si přihlášku, čekali ho přijímačky, ale už předem věděl, že se dostane na vysněnou školu, protože se přihlásilo pouhých 54 uchazečů.

Píše se den 1. 9. 2005 a z malého klučiny se stal dospívající chlapec, který poprvé navštívil gymnázium.

Bohužel jak letí čas, tak najednou už se ocitáme v druhém ročníku. Máme první volby na volitelný předmět. „Úha, co si mám vybrat??“ Moje volba: Konverzace v německém jazyce. Nejspíš chyba, paní profesorka mě nemá ráda už od pohledu, co už musím trpět další tři roky!

Jujky! Máme tu už třetí ročník, říkáte si, že už se pomalu blíží maturita, slangově „matura“, asi bych se měl pomalu učit!! Vybírám si tedy zeměpis, jako další volitelný předmět, zde mě nic těžkého nečeká. Boom na konci roku bojuji, mám nerozhodně mezi 3-4. Divný že? Ale stihl jsem vše uhladit, to je tak, když na to člověk kašle celý rok!

Ale, ale. Už se nám to blíží, jsme ve čtvrtém ročníku! Maturita je zde! Nic jsem nedělal 4 roky, snad to doženu, mám poslední rok, to je pohoda.

Před Zářím si říkám: „začnu se učit hned, ať nejsem ve skluzu.“ V Září jedeme na výlet do Prahy, nechám to po Praze, přece se nemůžu stále učit.

Přijedeme z Prahy a já stále nemám tu správnou náladu se učit, necháme to na Říjen. To nás čeká velká písemka z matematiky, přestože z ní nematuruji, podívám se na to.

Nechám maturitní otázky na Listopad. Takový krásný měsíc, nebudu si ho kazit učením, lepší to bude v Prosinci, to mám spoustu času na učení.

Je prosinec, čekají nás prázdniny, jsou vánoce, slavnostní čas. Slavili jsme, tak moc, že jsme zapomněli na učení. V Lednu opravdu začnu!

Máme tu Leden. Co se v Lednu bude dít? „Ouch!“ Máme maturiťák, musím se chystat, pořídit si nový oblek, nechat se ostříhat a další věci. Po maturitním plese to pojede, jak po másle.

Únor nám tu dokulhal a my máme jarní prázdniny. Bratr, maminka, babička slaví narozeniny, svátky. Nebudu se učit, musím všem koupit dárky, ale nejdřív musím na to vydělat peníze. Chodím darovat k. plazmu, peníze jsou tu a i dárečky.

Březen je tu a také už se začínám učit, ale mám mizivou koncentraci. Moc jsem toho nezvládl!

Duben, velikonoce, cupitají králíčci. „hurá na baby“ zvolal jsem. Na učení nezbylo času.

A je to tady. Květen. Poslední dva týdny mi zbývají. Co jsem vlastně zvládl??? Vůbec nic! Jsem tvrdě ponořen do svých vypracovaných otázek, které jsem obdržel od kamarádek z minulého roku. Tuto otázku vynechám, snad ji nedostanu. Musím přece stihnout zbytek. Tady ta se mi nelíbí. Tuto nepotřebuji.

Už jen svatý týden. Skvělý, pomalu vše stíhám. Neděle večer, no stihl jsem zhruba u každého 20 otázek, snad to bude stačit. Maturuji hned v Pondělí, nemůžu usnout, pořád se vzbouzím.

Je Pondělí, jsem před třídou. Zvolají: „Tak pod chlapče!“ Začínám dějepis. Říkal jsem, že jsem se učil po 20. otázku. Boom, prásk, bac, boom, boom vytáhl jsem 28. otázku. To je můj konec. Nic horšího mě nemůže potkat. V češtině jsem vytáhl číslo 1. To je sranda u každého předmětu jsem vynechal první otázku. Improvizace to jistila.

Zeměpis a němčina pohoda. Zvládl jsem to. Je to krásný pocit. Uvědomíte si to až sedíte u piva a povídáte si o tom. „Jsme borci, zvládli jsme to!“

Stojí před vámi, ale další překážka to jsou přijímací zkoušky na vysoké školy. Ale to až příště.

Ponaučení: Nenechávejte vše na poslední chvíli a snažte se to dělat pořádně. Měli byste být také v psychické pohodě a maximálně soustředit se! Především musíte mít šikovnou ruku a štěstí.

Written by pEpEk_N - 1099 Days ago (13 Comments)